Motivy smrti, koster a hřbitovů by pro reklamu měly být tabu. Karel Schwarzenberg se vydal cestou střelcovského humoru, jeho billboard je dobře zapamatovatelný, vryje se do paměti. Potud lze reklamě blahopřát k úspěchu. Černá barva a téma smrti však není něco, co by se dobře prodávalo, nota bene, pokud se jedná o politika s časnějším datem narození.
Vzpomněl jsem si na dobu, kdy Shell (ve vší úctě, pámbu zaplať, že jej v Česku máme) přišel s kartami pojmenovanými SMART. Nemohu si pomoci, podobnost s českým slovem SMRT v podvědomí prostě rezonuje, ať si to vědomí uvědomuje či ne. Dokládám níže malým barevně-optickým atentátem na stránku Shellu.
